Božena Kadeřábková, Marian Piecha a kolektiv, C.H.BECK Zejména od počátku 90. let můžeme pozorovat rozšiřování řady českých aglomerací do volné krajiny. Upřednostňování výstavby na „zelené louce“ před revitalizací brownfields, tedy opětovným využitím již jednou urbanizovaného území, vede k neregulovanému nebo jen nedostatečně regulovanému růstu měst a obcí.Přesouvání socioekonomických aktivit mimo tradiční lokality pak přináší nejeden problém funkčního zapojení nově urbanizovaných oblastí do organismu města, ale vůči místní samosprávě nastoluje také otázku, jakým způsobem dále využít opouštěná území, jak se vyrovnat s poklesem jejich ekonomické výkonnosti. Jinými slovy, jak se vyhnout snížení kvality života místního obyvatelstva a degradaci krajiny. Opětovné využití již jednou urbanizovaného území nabývá proto v moderní společnosti na významu. Každá investice však musí mít svůj ekonomický základ, především pak studii proveditelnosti (feasibility study), analýzu nákladů a výnosů (cost-benefit analysis), posouzení variantních řešení a finanční i časový plán. Bez těchto analýz a bilancí vzniká vysoká pravděpodobnost, že se vynakládané prostředky minou účinkem. Problémy spojené s revitalizací objektů brownfields jsou řešitelné. Často jsou to náklady, které odrazují od realizace projektu. Tyto objekty však často po odstranění starých zátěží disponují komparativními výhodami. Jsou jimi vesměs dobrá infrastruktura, například dobrá dopravní dostupnost, existující inženýrské sítě, dostupnost školených pracovních sil; jedním slovem – pozitivní externality jinak defektního území.
|