| položek: | 0 | |
| Kč celkem: | 0 | ,- |
vyprázdnit
| ||
Slovník pojmů |
zdroj: http://cs.wikipedia.org Odborná literatura- je typ textu, který slouží k prezentaci deklarativně přesných poznatků vědeckého charakteru získaných vlastním výzkumem nebo odvozených z dřívějších prací. Odborná literatura klade důraz zejména na správnost a ověřitelnost údajů, proto by u vědecké práce měl být uveden autor a veškeré prameny, ze kterých práce vychází, by měly být řádným způsobem citovány. Vychází-li práce z vlastního výzkumu, měly by být co nejpodrobněji popsány jeho podmínky, průběh a výsledky. Styl odborné práce by měl být přesný a jasný, ale podrobný, neměl by obsahovat žádné zbytečné literární ozdoby, ale ani dvojznačnosti a nejasnosti, a pochopitelně ani očividné stylistické chyby. Vědecká práce u čtenáře předpokládá určitou znalost tématu a proto používá odborné termíny a určité předpoklady považuje za samozřejmé. Čtivost, poutavost nebo literární krása textu není hlavním cílem odborné literatury, přestože některá její díla jí i za splnění definice vynikají (např. historické spisy Theodora Mommsena, filosofické práce Ludwiga Wittgensteina, některé texty Stephena Hawkinga). Konvence odborné literatury se v jednotlivých zemích liší (např. v českém prostředí je běžné používání autorského plurálu, v anglofonním světě je naopak považováno za nevhodné až arogantní) a vyvíjí se spolu s rozvojem vědy. Odborná literatura je mimo knižní publikace vydávána ve specializovaných časopisech, většinou zaměřených na konkrétní vědní obor. V současnosti je nejrozšířenější formou odborné literatury studie. Odbornou literaturu je třeba důsledně rozlišovat od beletrie a také populárně vědecké literatury, která se snaží odborné poznatky zpopularizovat a zpracovat je co nejčtivější formou, ač je to často na škodu jejich přesnosti a někdy i věcné správnosti. Schopnost produkovat odborné texty musí v ČR dokázat každý absolvent vysoké školy formou závěrečné práce. Beletrie- termín beletrie (z francouzského belles-lettres) původně označoval veškerou uměleckou literaturu. Dnes se jím označuje výlučně umělecká próza. V knihovnách bývají odděleně od beletrie umisťovány nejen poetické a dramatické žánry, ale často i detektivní, sci-fi i fantasy prózy. Próza- (prosa), výraz pochází z latinského výrazu prósa orátio – tj. řeč hovořící přímo, nerýmovaně, próza je tedy každý psaný text nepsaný ve verších. Jde tedy o běžnou, přirozenou formou psaného textu na rozdíl od "vázané řeči" čili poezie. Odtud také prozaický, napsaný v próze, v přeneseném smyslu protiklad vznešeného.Píšeme-li prózu, řídíme se při sestavování vět logikou a gramatickými pravidly, text se člení do odstavců, slova, která k sobě významově patří, se neoddělují pauzou apod. Ve zvukové podobě mají věty přirozenou intonaci (např. v oznamovacích větách mluvčí v závěru klesá hlasem) a přízvuky netvoří pravidelné rytmy. Poezie- (z řeckého poiésis – tvorba) je básnictví. Poezie je vedle prózy a dramatu základním druhem literatury. Autor toho druhu umění je označován za básníka, resp. básnířku.Jedná se o jazykové dílo, které se od běžné mluvy odlišuje používáním uměleckých prostředků (rým, rytmus, metrum, obraznost nebo symbolika).Ve starověku toto slovo znamenalo veškerou literární tvorbu, někdy v období klasicismu získal tento termín nový význam, který označoval dobré dílo - bez ohledu na to, zda bylo psáno veršem či nikoli. Teprve později získal tento termín dnešní význam.Dnes nepovažujeme za poezii všechna díla, která splňují popsané znaky (např. rituální texty, středověké vědecké texty, některá staroasijská díla, reklamní slogany atp.). Zrovna tak ale existují díla, která nesplňují některé, nebo dokonce i žádné tyto znaky, přesto jsou označována jako poezie – jedná se především o báseň v próze.Přívlastek „poetický“ není jen synonymum pro básnický, ale označuje rovněž povznášející náladu, synonymum pro romantický atd. Cestujeme- znamená přepravu lidí účastnících se cesty či výletu nebo proces či čas vystihující osobu či objekt v pohybu z jednoho místa na druhé. Důvody k cestování zahrnují turismus – cestování za rekreací. Může se jednat ať už o cestování jako takové, nebo může být cestování pouze nutnou podmínkou k dosažení zamýšlené destinace. Ekonomie- je věda, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb.Ekonomie úzce spolupracuje s dalšími obory, jako je účetnictví, matematika, hospodářské výpočty, zbožíznalství, marketing, psychologie, sociologie, politologie či právo.
Hobby & příroda- Příroda (nazývaná také hmotný svět nebo přírodní svět), je veškerá hmota a energie a to hlavně v základní, člověkem neovlivněné formě. Příroda je předmětem vědeckých studií. Jazyky
Krásná literatura- je souborné označení pro beletrii a poezii. Na rozdíl od odborné a populárně-naučné literatury se zabývá abstraktními, někdy i smyšlenými pojmy. Samotná beletrie má řadu žánrů a směrů, ve kterých lze vedle smyšlených abstraktních témat najít i témata reálná. Marketing a management- marketing je jednou z disciplín, kterými se podnik zabývá. Úkolem marketingu je uspokojení zájmu kupujících (zákazníků) a prodávajících na trhu (prostřednictvím směny) rentabilním způsobem.Název pochází z anglického slova market neboli trh a koncovky -ing, která v angličtině zpravidla vyjadřuje děj, pohyb, akci. Pedagogika- je společenská věda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělávání jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti. Studuje a kriticky hodnotí myšlenkové dědictví minulosti, sleduje vývoj školství, výchovy a vzdělávání v zahraničí a ve spolupráci s dalšími vědními disciplínami formuluje nové vývojové trendy pro různé oblasti výchovy a vzdělávání.Probíhá spor, nakolik má být pedagogika normativní vědou, tzn. nakolik se má zaměřovat na definování cílů, obsahu a účelu výchovy a nakolik jí má jít především o neutrální popis a objasňování výchovných jevů a procesů. Např. Průcha definuje pedagogiku jako vědu, která „se zabývá vším tím, co vytváří a determinuje nějaké edukační prostředí, (2) procesy, jež se v těchto prostředích realizují, výsledky a efekty těchto procesů.. V současnosti (2009) neexistuje jednotné pojetí pedagogiky, ani shoda v hlavním účelu pedagogiky. Různá pojetí se liší podle jednotlivých autorů, teoretických směrů i podle kulturní orientace charakteristické pro určitou zemi.[5] Za zakladatele pedagogiky jako vědy je považován Jan Amos Komenský.
|
Tisk Zpět
|
| Sociální sítě a knihy vnímám jako: |
| Užitečný zdroj informací |
| Vhodný prodejní kanál |
| Informace hledám jinde |
401.00 Kč
609.00 Kč
93.00 Kč
731.00 Kč
119.00 Kč
301.00 Kč
399.00 Kč
1699.00 Kč
220.00 Kč
311.00 Kč
199.00 Kč
369.00 Kč
378.00 Kč
vyprázdnit
Tisk
Zpět
